Příspěvky

T.I.B. Three in black...

-
Obrázek
T.I.B. aneb Finis Coronate Opus . Dospěl jsem ke konečnému řešení HTPC konfigurace v obýváku. PC s funkcemi klienta, dálokové ovládání a TV. Vše v elegantní lesklé černé, proto tedy ten titulek T.I.B. No a protože chci, aby moje příspěvky týkající se HTPC posloužily jako inspirace, několik konkrétních (a veskrze technických) detailů. Ale ještě před tím ke zmiňované ispiraci. Když jsem se začal problematikou HTPC zabývat, hledal jsem samozřejmě inspiraci a sbíral zkušenosti na Internetu. Prošel jsme několik stránek s tématem HTPC a prošel desítky fór a blogů na toto téma. Domníval jsem se, že najdu nějakou jednoznačnou odpověď na to, jak to všechno udělat tak, aby to bylo nej... Chyba lávky, díky Internetu jsem sice dostal informací tolik, že je ani do konce života nedokážu zpracovat, ale jednoznačný návod? Ani náhodou. A tak jsem si jen potvrdil už známou pravdu. Internet a jeho zdroje, ať už oficiální (výrobce, profesionální experti), komunitní (Open Source řešení) nebo individuální...
2 komentáře
Pokračování...

Neštěmická vzpomínání - Šedesátý osmý, I.

-
Obrázek
Historie má své milníky, jedny více, jiné zase méně významné. Každý si může měřit svůj život různým způsobem, ale jistě zajímavé je, pokud si ho srovná s tím, s kterými takovými milníky se v něm potkal. Pokud se ohlédnu zpět, za svým dosavadním životem, nebylo takových milníků zas až tak moc. Vlastně byly právě jen dva. Ale oba stály za to. Dnes se vrátím k tomu prvému. "Ne, řeknu mu to já." "Ale mami, prosím tě, vždyť ho vyděsíš, takhle po ránu." "Vyděsím, čím prosím tebe. Říct mu to musíme, tak proč ne hned." "Hlavně počkej, až se pořádně probudí. Ne, že mu to řekneš, když bude ještě rozepsalý." Takovýto prapodivný rozhovor, který mezi sebou vedla moje babička a její syn, tedy můj strejda Áda, jsem zaslechl jednoho srpnového rána. Vlastně jsem stále ještě tak trochu spal, když mě jejich hlasy začaly probouzet, a tak jsem si s tím, že otevřu oči, dával na čas. Byly prázdniny, mě čekal další báječný den s kamarády, tak proč a kam spěchat. "N...
Okomentovat
Pokračování...

Neštěmická vzpomínání - Jak vyhandlovali babičku

-
Obrázek
Naše rodina se do Neštěmic přistěhovala v první polovině minulého století. Naší rodinou v tomto případě myslím především mého dědu a jeho bratry, jak jsme o tom už psal v Prologu . Má babička se na sever Čech dostala o něco později. To, jak k tomu došlo, se dozvíte v dnešní části mého vzpomínání. Tentokrát to nebudou vzpomínky vlastní, ale vzpomínky na vyprávění... Děda pocházel z velké rodiny, jak to ostatně v těch dobách bývalo. Narodil se v Hrochově Týnci, z dnešního pohledu byl tedy východočech. Ve škole mu to šlo více než dobře, a tak není divu, že jeho otci dědův učitel doporučil, že by Vladimír měl jít studovat. Pradědeček byl ale praktický člověk a stejně jako to bylo u všech jeho dalších synů, trval na tom, že v první řadě musí každý u jeho synů ovládat nějaké řemeslo. Teprve potom, ať si třeba i studuje. Z dnešního pohledu to bylo možná nelogické, ale s ohledem na to, že ve světě právě zuřila světová válka, není se čemu divit. Vybral synovi řemeslo, o kterém byl přesvědčen, ž...
1 komentář
Pokračování...